|
Feministé 2004
*** JAROSLAV KARCHŇÁK |
|
HOME.2004
autor četl: |
Big quation?
nˆaˆhˆoˆrˆuvelká otázka, může vás kdokoli zabít, alespoň na chvíli? - může! A to když kdokoli vykonává jakoukoli činnost, u které se k smrti nudíte 29. únor přestupnej
nˆaˆhˆoˆrˆuněkdo má kůži hroší mnohý ještě horší v jaké chodívá masa do průvodu do kina na bitevní pole na fotbal ze zadu? V jaké se setkávají muži, ženy na záchodě na horách na vodě na vlnách i pod i pod pantoflem Zabarvení se mění podle situace – chameleón? Kvalita? takovou tu husí když je zima hroší nedobytná a ty horší sundejte si šaty! saka! a vyhrňte si rukávy! .....taky někdy chodím v té oslí 17. 1. 2002 Stažená roleta zaživa
nˆaˆhˆoˆrˆusama to tak chtěla pod kůži leze slzou potírá krvi slouží chtění citu vliv odliv v mozku brázdu z domina na koně leze, slézá o prso zvonkem se opírá v šanonech mraků něco chybí všem, kteří nedošli radosti to zazlívá propadáme strachu z lakovaných tváří v divadle na stojáka vyhlížíme nedělního darebáka na kobercích z vlasů hájíme milovanou masu chtění krvi slouží sama to tak chtěla stažená roleta života zaživa den po dni si to užívá e věčnosti jako měňavka z té dálky, se tak jeví – zdá Strom
nˆaˆhˆoˆrˆu
Na stromě rostou stromy na stro-mě rostou stro-my? stromy rostou na stromě! tak to nejsou větve? haló helejte slezte z toho stromu nebo tam přirostete jako strom Červenej ŠNEK až do rána
nˆaˆhˆoˆrˆuRána! Lezem, lezem popolezem Do díry si vlezem Neslézané slezem Jez podlezem Na půdu si vylezem A vychčijem se do žlábku – okápku A pak tak lehký Letem pádem Padnem na kolena KARMÍNA BURANA! A červenej šnek až do rána! Po letech v letech
nˆaˆhˆoˆrˆubrodím se mezi slovy hřbetem ruky cítím pohledy v podpaždí chci se ti schovat z milovat to bezvládí hladím kočku proti srsti Jsem s tebou? tu vůni ženy odněkud znám z píškoviště, kde šlo o všecko a o nic kdy kamínek v botě bylo jmění a na pařezu seděl král tú – tú – tú tele fonem stále někdo volá na které straně tlačil tě do kopců a s červánky zíval na kola na rybníku zval ohně valér zevšedněl a po pondělku zase nudně dál Zahrajeme si na teror? mašle do copánku pihu krásy na koleno vem sebou mravence Ferdu to byl hrdina, to byl autor alespoň jednu děrovanou ponožků-ů do kapsy rybičku spínací špendlík na blůzku sejdeme se po pátý na růžku hele, hele, ať nejsme nápadný tak bez batůžku ta na chvíli z o nich let našli jsme nahou duši jako tobě i mě to sluší po letech v letech Honzovi na Cajman island
nˆaˆhˆoˆrˆupříteli, který mě zval na svatbu tak daleko Lze si na nebe šáhnout země žhavé dotknout zemskou osou pohnout boty zout po dobrém jídle zástěru vypnout do Oceánie odletět za láskou odletět úklidu v duši tak přispět pomoct vlny zhasínat čepice padající z hor sbírat smít a nechat znít sopku v každém z nás mraky zamíchat hnízda zkouknout louky česat jó do roztrhání těla by mě bylo bylokrát šat odkládat a životu se zkusit jen smát Uhnízdit se v kukačkách na kosmopolitního kosmonauta si počíhat v dobrém úmyslu zalhat 15. 1. 04 19:12 h. Valdštějn – vlak z Ústí n. L. do Benešova Vypráskaný týden
nˆaˆhˆoˆrˆu/jako každý jiný/ No kdybych byla Tvoje hašlerka Byla by Sobota tvá Neděle zavdaný Pondělí rozuzlení Bylo s filmem milování Úterý neznámé se Každý jinde paseme se S divadlem textem Zažíváme se Středa jako vždycky Kousání do zad A patičky Čtvrtek záda samý kudličky V hlavě mraky tanky Na ksichtě Obtisk žehličky Pátek proplouváme Jako ryby S jointem míjíme se ústy Importujeme vtipy pravý Ochutnáváme si hlavy V pátek vzpomínáme slova vlídná Připravujem se na víkend Opilé oči Znásilňujeme foťákem V bláznově kronice Čtem tahákem NO, KDYBECH BYLA:// Benešov n. Pl. 2.2. 03 Denisce nˆaˆhˆoˆrˆu  Texty jsou publikovány se svolením jejich autora.
© Pepyk |